
Týden před začátkem školního roku přišla odpověď od Brumbála, že očekávají Axelův nástup prvního září, ale mají se dostavit ještě před začátkem roku, aby byli vyřízeny všechny formality.
Ax byl... ne zrovna nervózní, jen . . . Byl hodně nervózní.
Připravoval se na schůzku s ředitelem ve svém pokoji, když někdo zaklepal.
"Axi, zlato, už si připravený?" zeptal se ho mamka a vztoupila dovnitř.
"Ano jsem." řekl a následoval ji.
V hale už na ně čekal Severus.
"Nezapomeň, co jsme si řekli. Je to důležité."
"Neboj se." usmál se Axel.
"Jmenuji se Axelion Nathaniel. Je mi 15 a do teď jsem studoval v Kruvalu." odříkal Axel.
Alesia přikývla.
"Dobrá tak můžeme jít."
Vyšli z krbu přím v bradavické ředitelně. Nejdříve Alesia, poté Axel a nakonec Severus.
"Vítám vás." usmál se na ně Brumbál.
Falešník. Pomyslela si Alesia.
"Paní Snapeová." potřásl si s ní rukou.
"Jsem rád, že máme možnost se konečně setkat." promluvil k Alesii..
"A tento mladý muž musí být Axelion." zazubil se na chlapce.
I Ax sevřel nabízenou ruku.
Brumbál je vyzval, aby se posadili do křesel přes jeho stolem. I on se posadil, propletl si prsty a zadívl se na 'rodinku'.
"Severus mi předal dopis. Pochopil jsem z něj, že Axel je výborný student a až do teď studoval v Kruvalu..Což je také důvod, proč nechápu, přoč by měl poslední tři roky studovat, zde..."
Prohlížel si je zkoumavým pohledem.
"Jen chceme, aby byl potenciál našeho syna dostatečně rozvíjen.. Kruvalská akademie se již stala v tomto ohledu nedostačující." 'objasnil' Severus.
Skutečně zmijozelské....pomyslel si Brumbál.
….
Týden utekl jako voda. Axel si balil poslední věci do velkého černého kufru se stříbrnámi iniciály. Loďák přecpaný novými věcmi zaklapl a pro jistotu se na něj ještě posadil.
Zavazadlo si poté převzal Viktor, který ho odnesl do haly. Axel si od služebné vzal nový černý kabát.
"Tak, co teď?"
"Přemístíme se na nádraží..." odpověděl mu Seveus.
"Axeli..."
Chlapec se otočil na svou matku.
"Nezapomeň, že teď jsi jiný člověk.... Jsi náš syn. Udělej tlustou čáru za všemi a za vším a začni znovu.."
"Jo.. Dobře.."
"Chyťte se mě.." řekl Sev.
Axel se nehorázně těšil, až bude opšt v Bradavicích... Až uvidí své přátele.Věděl, že jim nebude moc říct pravdu a patrně ani neskončí ve stejné koleji, ale i přesto… Chyběli mu...
Nikdy neměl přemisťování rád, proto pevně zavřel oči a otevřel je až když konečně stál opět na pevné zemi.
Alesia upravila Axelův kabát, smetla neviditelná smtka z jeho ramene a trochu mu poupravila vlasy, které si během přemístění nezvládly udržet původní tvar.
Když Ax přišel do Snakehill poprvé měl vlasy na ramena...
Nechal si je zastříhat. Na jedné straně měl vlasy kratší a té druhé zase delší. Zatřižené tak, aby rozdíl nebyl veliký a aby mu ofina volně spadala přes pravou polovilu čela a skrývala tak jizvu, jediný důkaz, že kdy byl Harrym Potterem.
. . .
"Tebe jsem tu tedy skutečně nečekal., Severusi...." ozval se za nimi chladný hlas.
"Luciusi." pozdravil příchozího stroze Severus.
"Netušil jsem, že i učitelé jezdí do školy vlakem..." ušklíbl se aristokrat.
"Já tím vlakem nepojedu... Jen jsem přišel vyprovodit svého syna." odpověděl mu lektvarista, hlasem beze stopy po jakéhokoliv citu.
"Syna? Kde ty by si k němu přišel?" zasmála se Narcisa stojící vedle svého muže.
"Ehm..." odkašlala si Alesia.
"Obávám se, že za to mohu já...Těší mě. Alesia Snape - Severusova choť." nechala se Sevem obejmout jednou jeho rukou kolem pasu.
"A tohle..." chytila chlapce za ramena, "je Axel, náš syn."
Na Malfoyových bylo vidět překvapení. Axel si sice nedovolil to, aby se rozesmál na celé kolo, ale pobavenému úsměvu se neubránil.
"Rád vás poznávám." řekl Lucius.
Draco si mezitím se zájmem prohlížel syna svého kmotra. Ten mu pohled opětoval.
Draco se přes prázdniny změnil. Byl vyšší a měl delší vlasy. Už je neměl zčesané dozadu, ale prostě jen tak.. I jeho tvář záskala mužnější rysy...
Vypadal... tak dospěle.
"Axeli.... Měl by si si jít najít volné kupé, vlak každou chvíli odjíždí." upozornil chlapce Sev.
Alesia se neklonila ke svému dítěli a políbila ho na čelo.
"Žádné lumpárny.. Nikoho nezmrzač a nevyvolávej spory.A hlavně mi pište. Oba, ano? Dávejte na sebe pozor." usmála se na své kluky.
"Jistě matko."
Objala ho.
"Budete mi chybět."
"Ty nám taky." políbil ji Severus.
Axel se pomalu vydal k vlaku. Volné kupé našel docela rychle. Posadil se k oknu a naposledy předtím než vlak opustil nádraží zamával Alesii... Severus už vedle ní nebyl.
Už se asi přemístil do Bradavic.
...
Černovlasý chlapec pozoroval krajinu míhající se za oknem.
S Ronem a Hermionou byla cesta větší zábava. pomyslel si asi po půl hodině jízdy osamotě.
"Máš tu volno?"
Axel se otočil za hlasem. Ve dveřích stál Draco Malfoy... Axel jen kývl hlavou na souhlas a znovu se zadíval ven z okna. Draco se posadil naproti němu.
"Nevěděl jsem, že má Severus syna." řekl po chvíli ticha.
"Podle toho, co jsem viděl, si nebyl sám." ušklíbl se Axel.
"Kde si do teď studoval?"
Axel na blonďáka pohlédl se zvednutým obočím.
"Pochybuju o tom, že jdeš do prváku. Můžeš být starý asi jako já. Tak kam si chodil?"
"Nějaký zvědavý ne?" úšklebek jeho rty neopouštěl.
"Nějaký tajnůstkářský ne?" vrátil mu to Malfoy.
Axel se otočil oknu.
"V Kruvalu."
"A proč si přešel do Bradavic?"
"To je moje věc."
Zbytek cesty bylo ticho. Axel se nad Malfoyem docela bavil. Občas se na něj podíval. Na tváři mladého aristokrata sídlil zamyšlený výraz. Ať už přemýšlel nad tím, proč 'přestoupil' do Bradavic, nebo nad tím, jak toho zz něj dostat co nejvíc, Axelovi to přišlo docela vtipné.
Vystoupili z vlaku a Draco se hned vydal za svou partou. Axel, netušíc, co by teď měl dělat, jen stál na místě a rozhlížel se okolo.
"Hej, ty seš ten novej?" uslyšel nad sebou známý hromový hlas.
Vzhlédl a pohléd do Hagridovy usmívající se tváře. Příkývl.
"Ty Pojdeš se mnů."
Axel poslušně následoval šafáře.