Po dlouhé době jsem si řekla, že bych mohla oživit některou ze starších povídek. Takže tu mám novou kapitolku Jashine... Přemýšlím, že bych zapracovala i na Lásce v Listové. Ta tu nebyla už neuvěřitelně dlouho.
Takže si to užijte.
Kdybyste tu zanechali nějaký komentík, potěšilo by to.... :)

Tichým lesem procházely dvě postavy v černých pláštích. Šly tiše vedle sebe, bez jediného slova už téměř hodinu. Hidan pozoroval Aiko s viditelný zájmem. Překvapilo ho těch několik prohozených slov mezi jeho milenkou a Hatakem.Hidan o minulosti Aiko věděl hodně málo...Asi tolik, kolik i zbytek Akatsuki.... Věděl, že žila v Konoze, i to že její dětství nebylo zrovna ideální... ale to bylo asi všechno. To, co jí Kakashi řekl, proto tak docela nepochopil.
Aiko byla od setkání s Kakashim duchem nepřítomna a vůbec nevnímala okolí. Utápěla se ve svých myšlenkách... Zapomenutých vzpomínkách, které měly zůstat navždy spát, no její sensei je opět probudil. Bolely... V Aiko znovu povstal dávno zapomenutý strach a bolest a její mysl zaplnila náhlá vlna úzkosti.
Z myšlenak na minulost ji vytrhl až dotek na rameni.
Hidan ji jednou rukou bjímal okolo ramen a tiskl ji k sobě. Aiko k němu zvedla hlavu.
"Co to děláš?" zaptala se ho.
"Objímám tě." odpověděl jí se samozřejmostí.
"Proč?"
"Nemůžu snad? Myslel jsem, že na to mám právo."
Aiko se zastavila a otočila se k němu. Hytila ho za ruku a zadívala se mu do očí. Stoupla si na špičky a políbila ho.
"Hidane..." oslovila ho, "prosím tě, nedělej to."
"Proč?" nechápal.
"Podívej... Mě tvoje 'majetnické nároky na moji osobu' těší." usmála se na něj.
"Pro nás pro oba a hlavně pro tvé zdraví by bylo lepší, kdyby o našem... vztahu zatím nikdo nevěděl, obvzlíšť táta. Nechci, aby si se ke mně … měl."
Hidan na ni chvíli zíral,ale poté, co si představil překvapivě reálnou scénu, kdy se ho Pein snaží zabít, přikývl. Aiko ho znovu políbila.
"Ale chci, aby si mi to vynahradil, kdykoliv budeme sami."
Hidan ji chytil kolem pasu a zvedl ji ze země tak, aby si viděli do očí. Takže Aiko teď byla asi 30cm na d zemí. Hladově ji políbil. Aiko mu polibek ochotně oplácela.
"Na to se můžeš spolehnout."
Líbali se dlouho.
"Hidane?" řekla po chvíli Aiko.
"Hm."
"Udělal by si pro mě ještě něco?"
"Záleží na tom, co to je."
"Vím, že se chceš zeptat." odmlčela se, "Nedělej to."
Než dorazili zpět do úkrytu, trvalo jim to dva dny. Před vchodem nasadily výrazy, které se od nich očekávají. Jejich první kroky vedly k Peinovi.
"Úkol splněn?" zaptal se jich.
Aiko i Hidal podali šéfovi papíry s popisem toho co zjistili. Ten je prolétl očima, zda jsou na nich jsou ona potřebné informace. Zadíval se na ně.
"Máš modré vlasy." poukázal na zřejmý fakt.
"Ano, vadí?"
"Ne, ne... sluší ti to." ujistil svou dceru.
"Dobrá můžete jít."
Pein se díval na dveře, které se právě zavřely za jeho dcerou a jejím novým týmovým partnerem.
"Vypadá to, že uzavřeli příměří." promluvila Konan vedle něj.
"Tolerují se."
"A to je snad dobře, ne?"
"Nevím."
"Je to lepší, než kdyby se pokoušeli navzájem zabít. Měl by si být rád." pokárala ho.
Hidan zavřel dveře od jejich společného pokoje. Aiko hodila tašku na postel, nějak nehleděla na to jestli je její nebo Hidanova. Přívěšek se znakem Jashina, který se doteď houpal na jejím krku, pověsila zpět na jeho místo na zrcadle. Zadívala se do lesklé plochy a pohodila vlasy. V zrcadle se objevil obraz Hidna sedícího na posteli a pozorujíc ji. Koketně na jeho obraz zamrkala dlouhýma řasama. Znovu se zadívala na sebe. Prohlédla se ze všech stran. Odložila Akatsuki plášť a sáhla po bílé stužce, kterou si svázala vlasy. Natočila se k zrcadlu bokem a zkontrolovala zda jí nové šaty perfektně sedí. Hidan ji po celý čas sledoval. Byl u Aatsuki už nějakou dobu a Aiko ještě déle, ale nikdy se na nitak nedíval. Teď mu připadala tak... krásná. Toho si sice všiml už dří, ale nikdy ho nijak moc nepřitahovala. Stačilo pouhých patnáct dnů v Konoze na to, aby se to změnilo. Fascinovala ho.
Hidanovým tělem projela vlna vzrušení, když Aičiny ruce nestydatě přejely přes její prsa, přes ploché bříško na zadeček a zastavily se až na bocích. Vstal a přešel k ní. Položil dlaně na její ruce a zopakoval jejich předešlou cestu znovu v opačném směru. Pomalu přejížděl dlaněmi po jejím těle. Políbil ji na krk.
"Hidane..." vydechla Aiko a položila hlavu na jeho rameno.
Jashinista naklonil hlavu na stranu, aby ji mohl políbit na ústa. Vášnivě a dravě si přivlastnil její rty.
Jeho nestydaté ruce zavítaly na lem její blůzky a bez okolků pronikly pod ni. Vyhrnuly ji až začínala odhalovat horní díl spodního prádla. Joho prsty se posouvaly po odhalené kůži stále víš.
Jemná látka začínala překážet. Pomalu ji z Aiko sundal. Ta v jeho náruči těžce oddechovala a zpod dlouhých řas sledovala celou scénu v zrcadle.
Hidan vrátil své nenasytné ruce zpět na její štíhlé tělo. Hladil ji kam až dosáhl.
Jednou rukou zavítal na její záda. Rychlým nacvičeným pohypem rozepl její podprsenku a oběma rukama jí stáhl ramínka z ramen. Nechal podprsenku spadnout na zem a dál se o i nestaral.
Aiko se Hidanova pozornost líbila. Byla spokojená sama se sebou, že se jí povedlo ho tak rychle vyprovokovat. Otočila se v jeho náruči čelem k němu. Objala ho kolem krku a natáhla se k jeho rtům. Hidanovi ruce se zastavily na jejím pase. Aiko trochu zatlačila na jeho hruď, Hidan pochopil, co se po něm žádá. Bez toho, aby polibek rozpojil, zvedl Aiko do náruče a zamířil s ní k posteli. Pomalu ji na ni položil. Chvíli jim trvalo než se od sebe odtrhli. Hidan přesunul svá ústa níž na její krk a postupoval stále dál...
. . . . . . . . .
Hidan ležel rozvalený na posteli, Aiko měla hlavu položenou na jeho rameni a prstem přejížděla po jeho hrudi. Občas zabořila do opálené kůže černě nalakovaný nehet. Její milenec sykl bolestí, ale ona věděla, že si to užívá, a nejenom proto že se neustále usmíval. Zajela nechtem hlouběji než před tím. Z rány vytekla malá kapka rudé krve. Aiko ji bříškem prstu rozetřela po kůži. Zadívala se do Hidanovi tváře. Oči měl zavřené a na rtech mu hrál úsměv.
Aiko se zasmála. Zchovala tvář do jeho ramene.
"Čemu se jako směješ?" zeptal se jí Hidan s úsměvem.
Aiko se na něj opět podívala.
"Tomuto všemu." mávla rukou k jejich nahým tělům tisknoucím se k sobě.
"Je to tak absurdní."zazubila se na něj.
"Ještě před dvěma týdny jsem byla schopná tě zabít. Teď bych zabila každého, kdo by mi tě zakázal."
Hidan se ušklíbl.
"Zakázal? Dodržela si ty vůbec někdy nějaký zákaz?"
"Náhodou jo!" obořila se na něj a zatvářila se urařeně.
"Já jsem bývala hodné dítě."
"Bejvávalo." zasmál se Hid.
Aiko ho z legrace bouchla do břicha. Hidan překvapeně vydechl, ale smál se dál. Aiko se k němu přidala.
Uvelebila se v jeho hřejivé náruči a s úsměvem na rtech pomalu usnula. Jashinista ji chvíli ještě pozoroval než ji do říše snů následoval.