close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

kapitola 11. Zařazení

1. června 2014 v 14:35 | Katsumi |  A. N. Snape (HP)



Šel s prvňáky. Bylo to jako, když tu byl poprvé. Nad schodištěm před vchodem do velké síně stála Mc Gonagalová a čekala na ně.
"Vítejte v Bradavicích." přivítala je.
Následovala řeč, kterou Axel neposlouchal, protože ji už slyšel. Pak se otevřeli dveře a profesorka i s novými studenty zamířila dovnitř. Ax je následoval.. Jakmile ho spatřili první studenti, otočili se zpět e svým stolům a začali si něco šuškat. Jen Zmijozelové zůstalipoměrně potichu. Bylo mu jasné, že se Malfoy už stačil zmínit...
Zastavili před učitelským stolem. McGonagalová vzala do ruky moudrý klobouk a začala postupně vyvolávat jména... Trvalo to docela dlouho, než byli všichni usazeni a před ní zůstal stát jen Axelion.
Velkou síní se rozlehl její hlas:
""Nyní moudrý kloubouk zařadí studenta, jenž nastoupí do 5. ročníku." Pronesl ke studentům. Poté nahlédla do pergamenu.
"Axelion Nathaniel Snape." zvolala jeho jméno.
Sálem se rozlehl nevídaný šum. Axel zatím v klidu vykročil k profesorce usadil se na židli a čekal.
Kohopak to tu máme.... ozvalo se mu v myšlenkách. Čekal jsem, kdy se to stane... Kdy sem přiješ jako Axelion Snape, Harryy Pottere. Řekl klobouk. I tentokrát my vymluvíš mé rozhodnutí? Zeptal se ho. Ne.
Potom tedy....
"Zmijozel.!" zaznělao sálem.
Zmíněná kolej zajásala. Axel vstal a vydal se ke svému novému stolu. Před tím než se posadil na místo, které mu uvolnili, pohlédl k učitelskému stolu. Vyhledal tvář profesora lektvarů. Ten se spokojeně a stejn tak i hrdě usmíval. Axel se taky usmál a posadil se.
Po proslovu ředitele, kdy varoval studenty předrůznými nebezpečími, se na stole objevilo jídlo.
Pro Snapea byl nezvyk sedět u znijozelského stolu. Od toho nebelvírského se ale moc nelišil. Alespoň pro zatím. Ikdyž Zmijozelové měli zážitky z prázdnin poněkud odlišné... Potom se stal středem pozornosti on.
"Ty jsi Snapeův syn?" zeptal se ho vedle něj sedící Zabiny.
"Pochopitelně."
"Hustý..." ozvalo se z druhé strany.
"Nevěděla jsem, že Snape má děti.." pronesla Pansy.
"Tvoje mínus." pronesl k ní Axel a napil se.
"Ty jsi prý studoval v Kruvalu... Proč si, promerlina, přišel sem? Já kdybych byl v Kruvalu, tak jsem spokojenej." zeptal se Avery.

"Nemyslím si, že zrovna tobě bych se měl svěřovat se svými důvody, proč jsem něco udělal." odbil ho.
Axel se až divil, jak snadné je pro něj být Zmijozelem. Odměřený, chladný... Chovat se tak mu nečinilo sebemenší potíže.


Jsi přece syn Severuse Snapea... Tak, co tě tak překvapuje...?.

Večeře zkončila a studenti zemířili ke svím kolejím.
"Jdeš s námi,Blaisi?!" křikl Draco
"Ne... Musím s nimi." ukázal za sebe na prvňáky. Hold prefekt má své povinosti...
Axel následoval skupinku zmijozelských do sklepení.
"Anguem." pronesl zřetelně Malfoy a spolu s ostatními vešel do společenské místnosti.
Axel se zvědavě rozhlédl kolem. Sice už tu byl před dvěma roky, ale tehdy se kolem sebe moc nedíval.
Teď ale měl času více než dost. Tak tři roky? Nebylo to sice to, na co byl zvyklý... Ať už z domu Snapeových nebo nebelvírské věže,... ale nebylo to ani špatné.
Draco mu ukázal pokoj, který spolu zdílí, a postel, kde bude spát, poté odešel. Axel se sklonil ke kufru, otovřel ho a našel pergamen a brk. Posadil se do jednoho z křesel a na malém stolku začal psát dopis pro matku. .Po chvíli se odkudsi znovu vynořil Draco. Posadil se do křesla vedle Axela a nahlédl mu pod ruku.
"Komu píšeš?" zeptal se.
"Matce, slíbil jsem to." Poskládal pergamen, shoval ho do obálky a tu předal své sově.
Podíval se na svého nového spolubydlícího. Ten ho neskrytě sledoval.
"Proč nejsi s ostatními?" zeptal se ho.
"Protože jsem tady."
"Všiml jsem si."
"Zajímáš mě." naklonil se blonďák trochu dopředu.
Axel pozvedl obočí.
"Zajímám?... V jakém smyslu?"
"Jsi... záhadou." řekl Draco tajemně.
"Nikdo o tobě nic neví... Nikdo o tobě do teď neslyšel. Ani otec ne a to si myslel, že jsou se Severusem dobří přátelé."

"Otec měl určitě důvod zatajit tvému otci existenci jeho rodiny." pokrčil Axel rameny.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama